informace
Zadal: Tomáš Kejzlar, 26.02.2004 01:00
souvislosti
Boreček: moje třetí narozeniny - No jo, už je to tak - v neděli 25. února...
Deníček maminky Nikolky a F týmu - Deníček naší Nikolky zaznamenává její...
Nikolky F tým je na světě! - Naší Nikolce se v sobotu 16. prosince...
Deníček maminky Nikolky a D týmu - Další štěňátka na světě a s nimi i...
Oslava narozenin B týmu - V Jičíněvsi se v sobotu 16. dubna 2005...
Boreček: z výletu do Jičíněvse - Napsal jsem vám, jak probíhal náš výlet do...
Štěňátka jsou na světě - V noci z 24. na 25. února 2004 se mamince...
Kompromitující fotky Niky - Fotky naší malé šampionky v 50. dni březosti.
Deníček maminky Nikolky a B týmu
23. března 2004 · den osmadvacátý
Zatím se cítím dost mizerně, ráno jsem dostala zase injekci, jediné pozitivní na tom bylo místo podání a to v postýlce. Pak jsem ale dostala pilulky a stále mě paničky převazují a mastí mastičkama. Tak je to docela náročné. Za miminkama se snažím chodit dívat, ale hned se na mě vrhnou. Tak to prostě nejde. Bublinka si s nimi pěkně hraje a granulky jim moc chutnají. Tak z nich mám radost, jsou to prostě velcí kluci a holka a již vše zvládají beze mě.
Dnes nám došel poštou ranní dopis – a to velmi důležitý dopis, píše se v něm, jaký kdo bude mít číslo v pořadí všech bíglíků. Tak si představte – Bakchos je číslo 4065, Bateiás 4066, Boreás 4067 a Baukis 4068. Za dva týdny již budou mít toto číslo i v oušku, ale zatím jim to neříkejte ať se nelekají, ono to zas tak hrozné není, jak to vypadá.
Štěňátka dnes mají přesně 4 týdny a tak se také podruhé odčervovalo, jsou to mazáci, prostě spolykali vše bez problémů a řečí. Jen doufám, že mi bude brzo lépe a dodatečně dnešní narozeniny oslavíme.
22. března 2004 · den sedmadvacátý
Tak dnes opravdu nebyl dobrý den. Ráno to vypadalo vše OK, sluníčko svítilo, panička nás nechala hodinku běhat na zahradě. Pak jsem si hrála s miminama a po polední vycházce to přišlo. Nějak se mi přitížilo, stoupla mi teplota, nemohla jsem se ani hnout. První panička odvolala od svých pacientů paničku druhou a pak to začalo. Vyšetření, měření teploty – měla jsem 39.8 stupňů. A tak mě chladily a hned jsme utíkaly na injekci. Tedy paničky utíkaly a já se nesla, mají dost štěstí, že veterinář je tak blízko.
U veterináře už žádné prohlídky neprobíhaly, vše již bylo jasné. Říká se prý tomu MASTITIS a léčí se to nějakými injekcemi. Ty jsem dostala hned dvě a ztropila jsem pořádnou scénu, přeci do mě nebude kdekdo něco píchat!!! A dost to bolelo, asi to znáte, jak se bojíte a zatnete svaly, pak to bolí o to více a já naříkala, až mi pejskové z hospitalizace všichni odpovídali.
A domů jsem běžela již po svých, teď se už cítím dobře, jen mi paničky nasadily takový divný obleček a štěňátka dostávají již papat granulky. No prostě, mám papír na to, že nesmím kojit : o ))) Nebylo by to pro mrňouse dobré, kdyby polykali antibiotika.
A představte si, ani je moc nezajímám, miska s granulkami se jim moc líbí a jsou spokojeni. Tak jsem se vyhnula pokousání a teď budu jen dohlížet na jejich lumpárny. Že jich za den svedou!! Paničky nic nestíhají, strakatci si již samostatně obejdou celý byt a vyžadují pozornost : o ))))) Tak jen ať se starají, já jsem vlastně nemocná : o ))))
21. března 2004 · den šestadvacátý
Od rána velké běhání, panička nestíhala a když se nám z výletu vrátila druhá panička, tak mimina skoro nepoznala. Jsou to cestovatelé, nikam se před nimi již neschovám, všude mě vyšmejdí : o ))) A když mě vyšmejdí, tak se na mě pověsí a nemám úniku.
Zoubky mají ostré jako břitvičky a tak si na ně dáváme pozor : o ))) Začali si hrát i s hračkami, tak si okusují kachničku, rybičku a dudlíky a jsou spokojení. Jako živé maso se jim nastavuje Bublinka a to je baví více. Dnes si hráli také s našim velkým Mickem – dostali jsem ho dohromady s Lotkou a Bublou pod vánoční stromeček. Moc se jim líbil, to věřím, protože, vše co je plyšové se dobře žužlá.
20. března 2004 · den pětadvacátý
Tak se nám zkazilo počasí a je utahaný den. Ani nám to při ranním venčení moc neběhalo. Ale zato se činí štěňátka. Paničky si ráno stěžovaly – mám se jim prý více po ránu věnovat. Že prý na štěkání a kňučení ráno v šest a o víkendu nejsou zvědavé. No, myslím, že jsou padavky, to já zalezla pod peřinu a dokud Boreček nepřišel až k posteli, tak jsem se ani nehnula.
Pes aby si už dával velký pozor kam šlape, když na ně přijde běhavá, tak je jich všude plno. A toho povyku, začínáme být prostě veselá rodinka. Dnes si píši deníček hodně brzo, panička totiž odjíždí za pejskama do Prahy a já se pak zbytek dne budu muset starat o štěňátka, tak nebude čas. Jsem zvědavá, co do konce dne ještě vymyslí, napíšu Vám to zase zítra. Pá
19. března 2004 · den čtyřiadvacátý
Tak dnes jsem měla velký běhací den, paničky mi dnes dopřály a tak jsem hodinku ráno a tři hodinky odpoledne odháněla ptáky od drobínků a běhala po zahradě s ostatníma pejskama. A když jsem se vrátila domů tak jsem zase běhala pře miminkama. Hraní nechávám na Bublovi a Lotce – to jsou experti, koulejí se s malinkýma a pošťuchují a já v klidu odpočívám.
Ty zoubky mě dosti překvapily, už si nepamatuji, kdy jsem já začala kousat, ale oni to již umí. A jak říká panička bude to horší. Dnes zde byl další jarní den a jako i kdyby to jaro vlezlo na štěňátka, byla hodně čilá. A představte si – běhali dnes již všichni včetně holčičky. Ta se oproti předchozím dnům pochlapila : o ))))
Rozdělili se na dvojice. Bak s Borkem běhají z pracovny až do ložnice k posteli : o )) – to je divné, že? A Baukis s Batem se honí v pracovně, moc se jim líbí počítač. Tak uvidíme jak se to bude líbit paničce : o ))))
18. března 2004 · den třiadvacátý
Dnes paničky připravili štěňátkám běhací prostor. Akce stejné jako včera – největší výletník a průzkumník je Boreás a po něm Bakchos. Baukis a Bateiás jen mručí na místě a moc neběhají. Boreás byl dnes ráno brzo vzhůru a hrnul se s námi ke dveřím, asi už chtěl na zahradu : o ))) Však já jim před spaním vyprávím, co je venku všechno čeká a on je opravdu nejšikovnější – tak to chce zkusit hned teď. Panička ho ale nechala doma.
Zoubky se klubou všem pěkně, zatím je to dobrém, moc mě nekoušou, tak mi drže palce, jak mě to bude bolet, tak mléko nebude. Však se mi již dneska hrnuli do mističky – vyfotila jsem Vám to, tak se mrkněte. No prostě správní bíglové, co je k jídlu, to je nejdůležitější.
17. března 2004 · den dvaadvacátý
Tak dnes máme velké změny, štěňátkům se klubou zoubečky, tak jsem zvědavá, kdy nás již budou kousat. Také jsme dnes již cvičili – jsou šikovní po mamince a umí již postoje, prostě trénují na výstavy : o )))) tak se podívejte a pochvalte nás!!
A také se Vám musím přiznat, že jsem si vybrala již svého favorita – je to Boreás a je to borec!!! Postoje a focení mu jde nejlépe, nejvíc toho ujde a má nejzvučnější hlásek, prostě šikula. Také mi dnes upil vodu z misky, podívejte se na fotečku, jak se u toho tvářil, prostě naletěl - myslel, že tam mám něco lepšího. Za Boreásem se drží ve vymýšlení hned Bakchos a na posledním místě je Baukis a Bateiás. Ty tak co by odkoukali, ale sami toho zatím moc nevymyslí. Ale ono se vše za chvíli změní, uvidíme : o ))))))))))))))
Jo, jo, dnes se už všichni usmíváme, ale takové strakaté koule, které byly všude, to dá hned několika strejdům zabrat!!!!
Milá maminko, je vidět že i přes ohromnou spoustu starostí o své ratolesti jsi našla čas podělit se s námi všemi o nejaktuálnější informace a postřehy. Moc děkujeme a těšíme se na tvoje další dítka a hlavně na deníček!!!!