Cupík: můj milý deníčku

Haf,

tak jsem se zase konečně dostal k počítači, abych Vám mohl napsat, co je u nás v Mostě nového. Už začal prý nějaký listopad a musím tedy uznat, že venku už je pořádná zima. Zrovna včera jsme byli s paničkou venku u rybníčka a za hodinu už jsme šli domu na čaj se štrůdlem. Ten já totiž strašně moc rád :-

Panička pořád říká, že už se těší, až napadne sníh a že je zvědavá, co budu dělat. Já teda nevím, co to sníh je, ale jsem taky zvědavý :-) Tak se těšíme oba. A ještě se mě ptala, jestli jí budu pomáhat péct vánoční cukroví, tak to jsem také samozřejmě souhlasil. To si nacpu bříško sladkýma dobrůtkama :-) Budu mooooc užitečný pomocník :-)

Jinak se pokusím tak nějak shrnout, co se stalo během léta. Musím říct, že bylo mnohem lepší počasí než je teď a bylo i dlouho světlo, teď je tma a to já nemám moc rád, musím být pořád ve střehu. Panička se mnou chodila v létě k řece a házela mi věci do vody, prý abych plaval, ale mně se moc nechtělo máčet, tak jsem tam vlezl jen nožičkama, aby se neřeklo :-) O víkendy jsme jezdili na chatu a tam jsme chodili na procházky do lesa a k vodě. Potom mě panička začala učit nějaký postoj a chození u nohy, moc mě to tedy nebavilo a tak jsem jí to i dával najevo, ale prý musíme trochu trénovat, kvůli nějaké výstavě. Na výstavě už jsme teda byli, dokonce na dvou, bylo tam všude plno pejsků a nejradši bych si s nima hrál a honil, ale moc jsem nemohl. Za týden jdeme prý zase na jednu, tak nám držte palce a tlapky! :-)

Také mám v Mostě dalšího kamaráda, retrívra, nejdřív jsem z něj měl strach, protože je veliký, ale nakonec jsem ho stejně přepral. Ale moc se nevidíme, protože jeho páníček není přes týden v Mostě. Ale panička mi slíbila, že mi na jaře pořídí brášku, haffff! Strašně moc se těším, až budeme spolu dovádět, hrát si a zlobit :-) A panička se prý už taky moc těší! Tak musím být teď hodný pejsek, aby si to nakonec ještě nerozmyslela.

O víkendu jsme byli zase na procházce v lese a dokonce jsem byl úplně na volno, vždycky mi pro jistotu dávala to dlouhé vodítko, ale tenhlekrát už ne, tak jsem se moc snažil, aby měla radost. A taky že měla. Akorát pořád nějak nechápu, když na mě mluví zůstaň, teda trošku chápu, asi mám zůstat sedět na místě, ale když už jde hodně daleko nebo ji přestávám vidět, tak za ní začnu utíkat. A chození u nohy mi taky prý moc nejde, ale budu se teda snažit, aby měla radost a toho brášku mi pořídila. Protože pak budeme celý den dva a nebudu doma sám, když jde panička do práce. To se mi totiž vůůůbec nelíbí, nejdřív mě ráno vytáhne z teplý postýlky do zimy a pak jen tak odejde. Je mi to moc líto a aby to věděla, tak když mě tam zavře, tak strašně pláču. A odpoledne mám vždycky strašnou radost, když přijde domů, nosím ji pak všechno co najdu! :-)

Tak to je zatím tak všechno, co je u nás nového. Nařídím paničce, aby mě pouštěla k počítači častěji, abych mohl psát víc! Jo, mám Vás od ní pozdravovat!

Pac posílá Cupík

• 

  Cupík
  

  Cupík
  

  Cupík
  

  Cupík
   
  

  Cupík
  

  Cupík
  

  Cupík
  

  Cupík
   
  

  Cupík
  

  Cupík
  

  Cupík
   

Komentáře