informace

Zadal: , 02.10.2007 20:08

souvislosti

Mimina 3 mesice -

Siki: u východočeského moře -

Lilly: malá velká rekapitulace -

První výstava roku 2008 - 11. ledna 2008 jsme se zúčastnili výstavy v...

Zipík: můj Silvestr 2007 - Zipík - vnuk naší Čenynky - nám napsal,...

Nový rok 2008 v Jičíněvsi - Aneb "jak na Nový rok, tak po celý...

Silvestr 2007 v Jičíněvsi - Jak jsem strávili poslední den roku 2007? To...

Vánoce 2007 v Jičíněvsi - Ahojky všichni, vánoce jsem si užili...

Velká oslava s výletem - V sobotu 15. prosince se naše smečka spolu s...

Výlet do Bystřice za Diankou a Erikem -

Jessie: má první speciálka

Ahojky,

přestože jsem nejmladší člen té naší smečky, tak Vám tentokrát napíšu já, protože jsem si minulý víkend užila asi ze všech nejvíc ;-) Panička nám už delší dobu slibovala velké překvapení a v pátek jsme se s Dennynkou opravdu dočkaly - na návštěvu totiž přijel paničky synovec Roman, kterého s Denčou strašně moc zbožňujeme a zůstal u nás až do neděle :-D Celou noc jsem ho svým kožichem starostlivě zahřívala v posteli, aby náhodou nenastydnul. Ráno nás ale panička vzbudila, a že prý vyrážíme někam na výstavu. Cesta utekla strašně rychle a už jsme byli na místě. Všude, kam jsem se podívala, byli bíglíci, takže jsem hned věděla, že jsem tu správně. Samozřejmě jsem se musela nejdřív s každým pozdravit a prohodit pár slov ;-) Byla docela zima, tak nám páníci postavili naši novou boudičku a my jsme si ji musely jít s Denčou dovnitř samy zadýchat, aby jsme nezmrzly... A pak to začalo - štěňátkové holky a dorostenky měly jít bohužel až nakonec po posouzení bíglích kluků, takže jsem musela být hoooodně moc trpělivá. Ve třídě mladých se poprvé představila Rubynka, která se paní rozhodčí moc líbila - ale buď byla Rubynce velká zima, nebo prostě jen dostala z paní rozhodčí strach, takže se přestala předvádět, začala se bát a tahle sebevědomá dračice se rázem změnila v úplně jiného pejska :-( Potom nastupoval ve vedlejším kruhu Cupík se svojí paničkou - dostal výbornou, protože se choval opravdu profesionálně, teda aspoň do závěrečného rozhodování o 1. až 4. místo - to jsem se docela pobavila, protože kromě toho, že už nechtěl ani chviličku postát v postoji, nakonec ještě vlezl překvapené paničce na klín, aby ho zachránila :-)) Nakonec z toho bylo 4. místo, ale kdyby nehrál tu komedii, tak mohl určitě bojovat i o zlato. Tak příště Cupíku, ať to paničce vynahradíš ;-) Potom už nastupovala třída otevřená a v ní 13 bíglích slečen a dam - mezi nimi naše Denča. Myslím, že ostudu rozhodně neudělala, dostala výbornou a dokonce se dostala do užšího výběru šesti fen, ale paní rozhodčí nakonec dala přednost drobnějším fenkám (i když podobného typu). Přesto je to super - Dennynka se moc hezky předváděla a paní rozhodčí chválila krásný postoj, osvalenou postavu a především elegantní pohyb. Nakonec jsem se ve vedlejším kruhu dostala na řadu i já - na stole jsem stála jako socha a pan rozhodčí mi pořád říkal "You are clever girl, so clever girl and so sweet" - pořád mi to opakoval a usmíval se na mě, potom kývnul na paničku a já jsem se ze sochy proměnila v pusinkovací tornádo :-) Pan rozhodčí se mi moc líbil a já jemu taky, proto jsem v srdíčku cítila, že to prostě musím udělat :-)) Když jsem měla ukázat svůj ladný pohyb, tak zrovna někde zakňučel nějaký bíglík (jako by mu někdo přišlápnul pacičku) a pak se ozvali další bígloušové hlasitým štěkotem, takže jsem se na chůzi vůbec nemohla soustředit, ohlížela jsem se a dokonce jsem zapomněla hrdě zvednout svůj ocásek. No, ale já fakt měla strach, že někde někomu ubližují, tak co jsem měla dělat? Ve třídě dorostu nás bylo 9 a všechny jsme dostaly velmi nadějnou - o to napínavější potom bylo rozhodování :-) Kupodivu to u pana rozhodčího vyhrála největší a nejdelší fenečka (ale jinak byla taky moc pěkná), ale hned za ní byla na 2. místě moje ségra Punťa a já byla na 3. místě, což je báječný. Zase jsem si mohla vychutnat závěrečný postoj na stupních vítězů :-D Ale tím pro mě výstava nekončila - s Romčou jsem se zúčastnila ještě soutěže Dítě a bígl (v kategorii 9-13 let). Nejdřív jsme spolu ještě trošku trénovali v opuštěném kruhu a z legrace jsme se nechali vyfotit s číslem 1 - jako že jsme prostě jedničky. Ale my s Romčou jedničky jsme, protože jsme soutěž nakonec vyhráli a porazili jsme 3 soupeře! Nejdřív jsem musela stát v postoji a pak přišla na řadu opět chůze - tentokrát jsem se opravdu soustředila a ocásek hrdě zvedla nahoru. Navíc na mě Romča celou dobu hezky mluvil, takže jsem si připadala jako hvězda :-) Byla jsem sama na sebe pyšná, protože jsem to všechno dělala hlavně kvůli Romčovi. Byla to jeho první výstava a hned úspěch. Když výstava skončila, tak jsme ještě potkali oba rozhodčí, kteří si nás zastavili a oba Romču moc chválili, že prý je to rozený handler. Na první místo ho paní zvolila především proto, že on jako jediný na svého pejska (to jako na mě) hezky mluvil a pořád se na mě díval. Bylo prý vidět, jak jsme hezky sehraní a hodíme se k sobě ;-) Další výstava, která se povedla, akorát si příště musíme objednat maličko teplejší počasí...

Druhý den jsme ráno zase museli vstávat - tentokrát se jelo jen do Jičína. Probíhal totiž festival "Jičín - město pohádky" a naše ZKO předvádělo v zámeckém parku ukázky výcviku agility. Přesně před rokem se tu poprvé představila Denča a dnes se předvedla v tom nejlepším světle. Dokonce i já (jako nejmladší agiliťák) jsem si mohla zaběhnout jeden parkur. Bylo to moje první veřejné vystoupení a myslím, že jsem si ho docela vychutnala. Sice jsem se jednou netrefila do tunelu a šla jsem se podívat na děti, které stály za ním, ale ostatní překážky včetně slalomu jsem odběhla jako profík - však jsem za to taky sklidila obrovský potlesk :-)

Už mě z toho psaní bolí pacička, takže všem posílám pusinku na čumáček a doufám, že se s vámi zase brzy uvidím.....

Vaše "sweet&clever" Jessie ;-)


 

Komentáře

Vaše jméno*:

E-mailová adresa (nebude zobrazena)*:

Webové stránky*:

Text komentáre*: