Acherón of Volcano Cotopaxi (Bubla)

Ahoj, všichni strakatci. Dnes jsem již velký kluk a hrdý taťka a tak je čas sepsat své memoáry a že jsou zajímavé, to posuďte sami.

Narodil jsem se 25.června 2003 přesně ve 14.35 hod ve sprchovém koutu v Brně a hned jak jsem se prodral na svět, tak jsem pochopil, že to bude ohromná sranda a dobrodružství. Vedle mě se mlelo dalších sedm sourozenců a cosi velkého s obrovským dobrým břichem - tedy vlastně mamka Lotka. To víte, po narození toho moc nevidíte a tak se řídíte pouze čichem a hmatem. Byl jsem dost prťavý, vážil jsem pouze 100g, ale snažil jsem se co to dá. Třetí den mého života se ovšem stalo něco nečekaného a poněvadž jsem ještě neviděl, tak přesně nevím, kdo to udělal a co se vlastně stalo, ale hrooozně to bolelo. Plakal jsem celé čtyři hodiny, mamka plakala, panička plakala, prostě boží dopuštění. Zadní nožičky a bříško jsem měl celé fialové, postupně mi nožičky otekly a vůbec jsem je necítil. Vypadalo to vážně!!! Ale já jsem se dal do boje. Dával jsem si obklady, plaval jsem v salátové míse, poctivě jsem obě nožičky masíroval. Úspěch se dostavil, ale byl jsem stále slaboučký a tak jsem pod dohledem paniček vlastně papal celý den. Papal jsem tak moc, že jsem byl jedno velké břicho, které mi začínalo u brady a končilo u kotníků. Prostě žádné pěkné miminko. Hlavně se to bříško s napjatou kůží k prasknutí lesklo i na zádech, ale hlavně jsem se nemohl moc hýbat - však to znáte, totálně přebaštěný a hlavně mi to bříško překáželo v pohybu. Plazení mi ovšem šlo dobře. Dobře si pamatuji, jak se mi návštěvy smály!!! To nebylo pěkné!!! Tak jsem se rozhodl, že jim všem ukážu pohádku o ošklivém káčátku v praxi. Proto jsem poctivě baštil, chodil do posilovny (salátové mísy) a na masáže, až ze mě vyrostl pořádný svalovec.

Paradoxně mi ta nepříjemná událost a následná fyzioterapie přinesla i moje jména. Myslím tím to oficiální - protože Acherón je řeka Vzdechů, která tvoří hranici mezi světem živých a mrtvých - bylo to se mnou fakt vážné. A Bublinka - to prý díky bublinkám, které jsem vypouštěl během plavání v salátové míse - byla se mnou fakt sranda.
Ostatní sourozenci si postupně vybírali nové pánečky a já jsem se nikam nehrnul a to se mi vyplatilo. Zůstal jsem doma u mamky a paniček a je to ta nejlepší volba.

Dnes jak jsem již psal jsem velký kluk, do salátové mísy se nevejdu (a když tak jen hlavou), ale plavání je moje oblíbená činnost. Mám rád dobrodružné procházky v lese s kámošema a hlavně rád jezdím na výstavy. Už se nikdo nesměje mému bříšku a spíše mě všichni obdivují a musím říči, že to je něco na moje chlapské ego. Dokonce jsem to dotáhl tak vysoko, že jsem nominován na Kraftovu výstavu do Velké Británie, kam pojedu na jaře 2007.

Obrovskou radost mi dělají moje malá Robátka-Bublátka, není větší radosti než je vidět na výstavách, loveckcýh zkouškách a vůbec jak si užívají spokojenného života v nových smečkách. Někteří mě i navštěvují a to je teprve slavnost, to pak řádíme celý den a já jim opět mohu předat nějaké své zkušenosti ze svého dobrodružného života.

Prostě jsem se uměl narodit v pravý čas, na pravém místě a té nejlepší mamimce a vše co se stalo se asi mělo stát i když to občas fakt nebylo k smíchu...

Váš Bubla