5.4. Nemoci očí a víček

Progresivní retinální atrofie (PRA)
(občas)

Je nejčastější porucha sítnice, jejíž výskyt není závislý na věku. V rámci tohoto onemocnění se popisují dva typy změn – dysplazie a degenerace tyčinek a čípků.

Příznaky je možné pozorovat ve formě poruch orientace (začínají za šera), změny chování - zvíře je nejisté v cizím prostředí, vyhledává přítomnost majitele a postupně nastupuje noční slepota a zhoršuje se i vidění za dne. Pes oslepne, zornice je rozšířená, častou komplikací je zakalení čočky (katarakta) s následnou luxací čočky, případně glaukomem.

Oftalmoskopické diagnostické vyšetření a elektroretinografie odhalí pozitivní jedince již ve velmi mladém věku.

Terapie neexistuje a jako prevence výskytu se doporučuje vyřazení postižených zvířat z chovu.

Centrální progresivní retinální atrofie (CPRA)
(méně často)

Jedná se o formu předchozího onemocnění, při které dochází k degeneraci tyčinek a čípků s následnou ztrátou centrálního vidění. Majitel často pozoruje u svého psa horší rozeznávání stacionárních objektů oproti pohybujícím se. Periferní vidění může vydržet až do stáří.

Oftalmoskopicky je možné na sítnici (v oblasti area centralis) najít mnohočetné pigmentové skvrny.

Terapie se neprovádí, význam má pouze genetická kontrola a navazující chovatelská restriktivní opatření.

Entropium
(občas)

Jde o vchlípení až vtočení volného okraje víčka. Onemocnění je geneticky fixováno a je tudíž nejen zdravotním problémem, ale i důvodem nezařazení jedince do plemenitby. Negativní vliv podráždění rohovky a spojivky chlupy kůže vtočeného víčka se projevuje křečovitým sevřením víček, zvýšenou sekrecí slz a pokud je dráždění dlouhodobé, tak se přidává hnisavý zánět spojivky, světloplachost a zánět rohovky. Diagnostika většinou nečiní potíže, vtočení víčka bývá evidentní. Terapie je individuální a ve výběru chirurgické techniky ošetření je nutné vzít v úvahu věk zvířete a lokalizaci abnormality.

Ektropium
(často)

Jde o oddálení volného okraje víčka do bulbu, spojené s umožněním zvýšeného dráždění rohovky a spojivky. Klinické příznaky jsou snadno viditelné, změna polohy víček je doplněna překrvením spojivky, zvýšeným slzením, zánětem víček a u chronických případů i zánětem rohovky. Terapie přichází v úvahu při rozvinutí klinických příznaků nebo na přání majitele (řada lehkých ektropií zůstává neošetřena). Je zpracována řada chirurgických technik, lišících se dle rozsahu abnormality.

Kombinované ektropium – entropium (diamond eye-diamantové oko)
(výjimečně)

Je stav, kdy díky nedostatečné funkci očních svalů vzniká nadměrně velká oční štěrbina a rozsáhlé ektropium přechází v obou očních koutcích v entropium. Diagnostika opět nečiní potíže a terapie je pouze chirurgická.

Distichiáza
(výjimečně)

Neboli abnormální umístění očních řas na okraji víčka (nadpočetné řady řas vyrůstajících z vývodů Meibomových žláz). Tato porucha se může objevit do 1 roku stáří.

Ektopické cilie
(občas)

Jsou ojedinělé řasy vyrůstající ze žlázek horního víčka a prorůstající spojivkou (většinou uprostřed víčka), které následně narušují rohovku. Tento defekt se objevuje již od narození

Obě poruchy se projevují křečovitým stahem víček, zánětem spojivky, zvýšeným slzením a záněty rohovky.

Terapie je preferována chirurgická, spočívající v nejrůznějších způsobech odstranění iritujících řas.

Glaukom
(občas)

Jedná se o onemocnění spojené se zvýšeným nitroočním tlakem, nazývané dříve jako „zelený zákal“. Objevuje se do stáří 3 let.

Projevuje se bolestivostí (zejména u akutního stavu), křečovitým stahem víček, změnami chování (díky bolestivosti) – apatie, nechuť k příjmu potravy, vyhledávání tmavých a klidných koutů až agresivitou při doteku na oko. Můžeme pozorovat rozšířené zornice, otok rohovky a její kouřově namodralý až mléčný vzhled, změny vidění, poruchy orientace, vysunutí oka z očnice a luxaci čočky.

Vedle rutinního oftalmologického vyšetření je nezbytnou součástí diagnostiky měření nitroočního tlaku a gonioskopie (vyšetření stavu úhlu mezi duhovkou a rohovkou).

Úspěšnost terapie závisí na včasné diagnostice a neodkladném uplatnění léčby. V podstatě existují dvě možnosti terapie – konzervativní (medikamentózní) a chirurgická. Cílem je snížení nitroočního tlaku – tedy omezení produkce komorového moku nebo vytvoření alternativní cesty jeho odtoku.

Stenóza a aplazie slzných bodů
(výjimečně)

Zúžení a nevyvinutí slzných bodů je velmi častou poruchou. Při aplazii horního slzného bodu se nezjišťují žádné klinické příznaky, při aplazii spodního slzného bodu dochází k výraznému slzení až přetékání slz na tvář. Tato porucha se projeví do 1 roku života.

Diagnostika je poměrně snadná a potvrdí ji mikroskopické vyšetření a retrográdní výplach slzného ústrojí.

Terapeutické řešení je pouze chirurgické – spočívá v provedení permanentní plastové kanylace.

Keratokonjunctivitis sicca (KCS) – suché oko (suchý zánět rohovky a spojivky)
(občas)

Jedná se o progresivní zánětlivé a degenerativní onemocnění, které se projeví do 1 roku života.

Klinické příznaky jsou velmi rozmanité – křečovité sevření víček (často jako první příznak), výtok zasychající na víčkách, v chronickém stadiu zánět rohovky (s vředy) a její pigmentace a vaskularizace, suchý vzhled rohovky a překrvení spojivky.

Diagnostika je založena na přítomnosti výše uvedených klinických příznaků, měření produkce slz a cytologickém vyšetření.

Medikamentózní terapie je přísně individuální a spočívá v kombinaci látek stimulujících produkci slz, látek nahrazujících funkci slz a lokální aplikaci antibakteriálních a protizánětlivých látek.Tato terapie může být doplněna chirurgickým ošetřením.

Výhřez žlázy třetího víčka (Cherry eye – třešňové oko)
(často)

Jedná se o nejčastější poruchu třetího víčka, které je uloženo v mediálním (vnitřním) koutku oka. Většinou se zjišťuje jednostranné postižení, kdy můžeme pozorovat ve vnitřním koutku oka výrazný otok, překrvení a vyhřezlou tkáň žlázy. V počátečních stádiích se může spontánně vrátit na svoji pozici, ale vždy je nutno počítat s možnou recidivou.

Řešení je chirurgické, jehož principem je repozice vyhřezlé žlázy a její hluboké ukotvení. NEDOPORUČUJE se odstranění vyhřezlé žlázy nebo její části pro možný vznik keratokonjunctivitis sicca, neboť žláza třetího víčka se podílí ze 30% na produkci slz.

5.5. Nemoci nervového systému → ← 5.3. Nemoci trávicího systému